Víkend dýchal předjařím, a tak jsme využili příležitosti a vyrazili prozkoumávat okolí Brna.

Tentokrát jsme město skoro ani nepoustili. Cíl se ukázal být blíž, než jsem předpokládala, a tak se dostavil pocit, že jsme sotva minuli značku konec města.

Výchozím bodem totiž byly Lelekovice.

*foto berte s rezervou, dokumentačním nástrojem byl mobil 😉

Auto jsme nechali na parkovišti kousek od kostela sv. Filipa a Jakuba a pustili se do stoupání po červené značce, které na obrátkách nabere v okamžiku, kdy vstoupíte do lesa.

Cíl na vrcholu za tu námahu ovšem stojí. Jedná se o zděnou rozhlednu (skoro se mi chce napsat rozhledničku, protože moje obvyklé strachy z výšky se nedostavily), kterou postavili místní Sokolové. Vysoká je prý 15 m a neplatíte na ni žádné vstupné.

Cíl je to zjevně oblíbený, my tu potkali zástup dětí i pejskařů s haskouny.

Další cesta pokračuje po hřebeni, ze kterého jsou nádherné výhledy na obě strany. A samotný zážitek z narůžovelých balvanů porostlých mechem obklopených korunami pokroucených dubů je neopakovatelný.

  Na rozcestí U Jelínka už na nás čekal jen sestup na asfaltovou komuninaci, kde jsme podstoupili odlelkování v pasti na lelky, minuli lesní školku a pomalu se vrálili zpět do Lelkovic po zelené a žluté značce.

Konečný úsek vede částneně po asfaltu, ale navazuje na naučnou stezku, takže se do Lelekovic od rozcestí Pod Babou dá přijít podél Ponávky, čehož jsme s radostí využili.

Celou trasu jsme procházkovým tempem zdolali za cca 3 hodiny, dost dlouho jsme se kochali výhledem, fotili a svačili na rozcestí.

***

Na závěr děkuji Týně za super výlet a fotky 😉

Tuhle trasu si moc ráda zopakuju.