Poklad z Levných knih…

… aneb mých 50 odstínů něčeho.

Občas zajdu do Levných knih a občas odtamtud táhnu igelitku knih s němou výčitkou, že to nemám doma kam dát (ano, knihovna už dávno přetekla) a to co si vleču, je určitě brak, který mi stejně k ničemu nebude.

Jo, párkrát jsem šlápla vedle, ale na druhou stranu u knihy cca za 30 Kč to člověk moc neřeší, nehledě na to, že v Karlově se objevil super nápad s veřejnou knihovničkou, kam člověk může přispět knihou a nějakou si půjčit, nebo vzít.

Pár publikací jsem tam už odnesla a pokud tam náhodou zavítáte a potkáte knihu s Y na předsádkách, tak vězte, že je to opravdu moje značka.

Když se kniha nelíbila mně, neznamená to, že nepotěší někoho jiného.

Před nějakou dobou jsem narazila na silnou žílu knih z nakladatelství Triton a Strak na vrbě. Neodolala jsem a mezi jinými jsem domů přivlekla trilogii celkem nenápadných scifáren, které podle tiráže slibovaly paralelní vesníry a neandrtálce.

Doma jsem je odložila do komínku pod knihovnou a dál se věnovala Písni ledu a ohně, kterou jsem v tu dobu vytrvale zdolávala.

Před 14 dny jsem se k nim opět vrátila a cca v polovině první knihy se dostlova zamilovala. Tenhle románek byl plný spalující vášně, kterou nedokázala přemoct ani návštěva Tracey v Brně. (Aspoň měla klid na dokončení další komiksové strany, když už nic.) Druhý díl jsem přečetla za dva dny (a připomněla si tak své standardy na střední škole) a při čtení třetího se pomalu bolestně vrátila do reality.

Nicméně silné pocity stále doznívají, v myšlenkách se vracím ke hlavním postavám, přemílám si některé scény a dokonce se mi promítají do snů. Mám chuť začít hledat informace, jak to bylo doopravdy.

A tohle je ta chvíle, kdy chci říct něco k té stínové maškarádě, která naplno propukla s filmem. Uvědomila jsem si, že miluju romantické příběhy, ale nesmí to být podřadná červená knihovna. Fascunují mě mezidruhové interakce (a asi proto jsem tak blbě snášela posledního hobita) a potřebuju, aby ta slaďárna byla součástí něčeho většího, něčeho hludšího co dává smysl.

A přesně to mi Neandrtálská odchylka dala.

Takže pokud náhodou půjdete do Levných knih a potkáte je tam, vězte, že tyhle knihy se tam dostaly jen omylem…

***

A na závěr si neodpustím pár (snad-ne-jen-pro-mě) zajímavých obrázků, které jsem objevila díky pinterestu:

20 Things You Didn't Know About... Neanderthals The hominids are depicted as degenerate and slouching because the first Neanderthal skeleton found happened to be arthritic.

 observationdeck.io9.com
Ponter Boddit?

Lifelike reconstruction of a Neanderthal man - Neanderthal museum, Mettmann, Germany

Neanderthal museum, Mettmann, Německo
Kdybych měla někdy cestu okolo, ráda se to toho muzea podívám.

The final face of a Neanderthal man sculpted and designed over a plaster cast of an actual Neanderthal skull - Imgur

Neanderthal man
(ehm, zdrojový odkaz se tváří závadně)
fascinuje mě, jak měli krátká lýtka
Neanderthal
Tenhle pán mi hrozně připomíná nějakou animovanou postavičku, ale nemůžu přijít na to kterou.
https://thiswoo.files.wordpress.com/2011/09/26179524.jpg
A nazávěr jeden z obrazů Z. Buriana
Všimli jste si někdy, jak moc se v posledních letech změnilo vnímání minulosti Země?
Popravdě, mně to došlo až včera večer. (A to se mi dinosauři s peřím líbí už nějakou dobu.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *