Je to tu! Vypuklo jaro a sluníčko mě vytáhlo ven. Naprosto přirozeně jsem přešla z režimu spícího medvěda do stádia vzteklé fretky.

Nebylo to, jako by někdo přehodil vypínač, spíš takové pomalé probuzení, které začalo už někdy v lednu, kdy jsem oprášila zahradnické knihy a zasnila se, cože by se mi letos líbilo na těch krásných záhonech, které vznikly loni pomocí bagříku.

Loni jsem to nechala tak trochu náhodě (nebo spíš mi můj zahradnický zápal přerušilo šestinedělí) a na záhoně vznikla dokonalá džungle z rajčat, cukrové kukuřice, cuket a dýní (hokaido, máslových a tykví olejných na semena).

Ještě v průběhu podzimu jsem na místě nakupené hromady vytvořila tři klasičtější vyvýšené záhony ohraničené taškami (aneb využívám dostupný bordel) a s pomocí kamaráda vznikl ještě jeden, kde už si vesele lebedí kanadské borůvky a libavky (někdy ochutnejte, je to jako jíst zubní pastu :D).

hromada po bagříku díra po bagříku

džungle v létě réva u zdi potřebuje nové vedení, to terakotové víčko je automatická závlaha z květináče

jedna z mála fotek toho, co mi vyrostlo; cuket bylo v průběru sezóny opravdu hodně, rajčat cca 50l (dva plné lavory), 2! máslové dýně (fakt úspěch ze dvou rostlin), blíže nespočítaný počet dýní hokaido a cca 6 olejných tykví a cukrových kukuřic bylo taky víc, než jsme zvládli sníst

v říjnu bylo nádherně a chuť posledních rajčat mě přesvědčila, že ty hnusy v zimě fakt kupovat nebudu

tady jsou zatím hotové jen dva vyvýšené záhony, na místě rajčat vznikl ještě třetí; cestičky jsem zamulčovala vrstvou staré slámy nalezené ve stodole

kanadské borůvky (a vpředu dva keříky libavky), do tohohle záhonu padlo 6 pytlů rašeliny a do budoucna plánuju už jen přidávat mulč z „kyselého kompostu“ (kůry a piliny po řezání dřeva a lupení z ořechů)

aktuální situace; réva u zdi, tři záhony z loňska a jeden nový z letoška, na kterém jsou čerstvě vysazené jahody a umístěné minipařeniště

v místě, kde stojím, možná ještě vznikne ten pátý záhonna konci léta jsem dostala blíže neurčitou směs cibulí (dědictví po zemřelé příbuzné), tak zatím skončily na záhoně a než všechny odkvetou, musím si je nějak označit, abych je pak mohla přemístit na trvalá stanoviště

zatím jsem objevila jeden krokus, nějaké ladoničky, tulipány (jsem zvědavá na barvy) a klubou se lilie a ještě zůstává několik otazníků

Mezi mými knihami je i jedna novinka: Kombinování rostlin, Smíšená polykultura v praxi od Christy Weinrichové, kterou mi dala k narozeninám Týna.

Dokud jsem ji neotevřela, netušila jsem, jaký poklad tahle útlá knížka je. Zhltla jsem ji na jeden zátah a rozhodla se, že letošek bude v jejím znamení. Divoké polykultury jsem zkoušela a nedopadlo to ideálně, chce to mít hodně zkušenností (a štěstí), takže pěstovat rostliny v řádcích a využívat při tom jejich vzájemných sympatií mi zní jako snadno uchopitelná a velmi variabilní cesta (a začala jsem s ní loni sama, ale šestinedělí mi ji přerušilo, takže všechno skončilo zarostlé laskavcem).

Pro letošek mám následující plány:

Záhon 1:  okurka nakladačka + cibule/ salát + kedluben (vychází z knihy)

Záhon 2: celer + rajče (moje kombinace)

Záhon 3: cuketa + fazole (moje kombinace)

Záhon 4: jahody + ? (prevděpodobně ředkev, případně na podzim česnek) (moje kombinace)

? Záhon 5: mrkev + hrášek (+ cibule, když nebude hned vedle hrachu) (moje kombinace)

Záhon 4 jsem dokončila před několika dny tím, že mi přišla objednaná sadba jahod odrůdy Korona (je to náhoda, přísahám!).

Pátý záhon je zatím ve hvězdách, jestli bude, bude to hurá akce. Ještě mám trochu času, než bude nutné, aby vybrané plodiny byly na místě, ale nevím, jak mi to bude časově vycházet. Sice už nemám to malé miminko, ale tohle větší mimino vydrží venku v kočárku, jen když spí, což poslední dobou bývá tak hodina denně. (A s čelovkou po nocích fakt zahradničit neplánuju!)

Pozitivní ovšem je, že stromy už jsou ostříhané, keře taky a navíc pohnojené a některé zamulčované. V podstatě je potřeba domulčovat zbytek, dodělat vedení pro kiwi a nové pro révu u stodoly a můžu si na chvíli hodit nohy nahoru. Práce na záhonech je poskrovnu, občas vyškubnout nějaký rychlý plevel, nebo něco zasadit, to opravdu nezabere moc času (aktuálně mě čeká přepíchání celeru a rajčat a koncem měsíce chci vysít rajčata, co přijdou na záhon).

kvetoucí dřín (pozdní okrouhlý)

Ale znám se, já si zas něco vymyslím!

Koneckonců jsem si už neplánovaně vymyslela přehazování kompostu.

přehazuju kompost (a takhle z dálky vypadá takový maličký!)

Možná bych se měla rozepsat i o našem zvířectvu. Pes a kočky jsou už stabilní osádka. K tomu tu na podzim přibyli tři běžci, dvě kačenky a kačer. Na podzim jsme jim vyrobili domeček a voliéru (praktická nutnost na doby, kdy tu nejsme – třeba trávíme víkend u rodičů. Sousedům předchozí podzim liška odnesla šest slepic.). Teď k tomu můj šikovný muž přistavěl výběh, takže kačky nebudou moct do otevřeného bufetu se salátem.

domeček, voliéra a navazující výběh

A ještě je nás o 16 víc. Přivezla jsem si nové křepelky a k nim přibyl i nový luxusní bejvák (170 x 60 cm). Takže mám aktuálně 22 kousků téhle drůbeže a klepu se na to, že jednou si je budu i sama líhnout. K tomu povede ještě dlouhá cesta, protože potřebuju lepší prostory a elektriku navíc!

ten nový křepelník takhle na fotce vypadá celkem malý, ale zdání klame

a ještě jeden pohled do zahrady na závěr s letící Curií navíc

vpravo je vidět pařez po jabloni – myslela jsem, jak je ten strom zdravý a během loňska se ukázalo, že nemá smysl ho dál nechávat; nicméně kousek od něj mám vysazenou keřovou moruši