Letošní Inktober už patří minulosti, ale ráda bych se za ním ohlédla.
Bylo to poprvé, co jsem se téhle akce účastnila a musím se přiznat, že jsem jí propadla. Je zábavné sledovat, jak se s tématy poperou ostatní, případně kolik dalších lidí mělo stejný nápad jako já.
A navíc mě inktober naučil i něčemu novému: nikdy dřív bych nezveřejňovala takhle syrové obrázky. Inktober byl prostě o tom vzít černý fix, poprat se s tématem, jak nejlépe to dokážu (a mnohdy šlo o věci dost mimo moji komfortní zónu), naskenovat, lehce upravit a zvěřejnit.
A hlavně to napasovat do mého obvyklého denního rozvrhu. Takže jsem mnohokrát dokončovala jen silou vůle kolem jedenácté večer. Ale inktober je prostě takový. Chytí a nepustí, dokud není konec.
Čím jsem tvořila?
Vybrala jsem skicovací blok o rozměru 25 x 25 cm a Pentel sign pen, což je štětcový popisovač s takovým umělým hrotem, který poslouchá mnohem lépe, než klasické štětcové fixy. Dost často je doporučován na krasopísmo pro začátečníky. Jediná jeho škoda je, že barva není voděodolná (a těžko říct, jak je světlostálá), jinak bych ho zažala používat na běžné kreslení.
Tak hurá do rekapitulace!
První den, mnoho ideálů. Touha nakreslit si nějaký nový zajmavý a všeobecně použitelný motiv. Tak vznikla arowana.
Nevěděla jsem, co si s tím tématem počit. Nakonec mě zachránila písnička, dost možná díky tomu, že jsem ji pár dní před tímhle tématem poslouchala v rádiu cestou domů z nákupu. Celý den jsem se jí nemohla zbavit!
Děti dostaly od strejdy krásný vánoční dárek – obřího plyšového medvěda. Většinu času leží na gauči a překáží, protože ho děti ještě neunesou, ale až to nastane, tak to bude vypadat přesně jako na tomhle obrázku!
Hrozně ráda bych tuhle malůvku nějak dál využila, ale nevím, no…
Netěšila jsem se na tohle téma. Co s tím?
Tak nakonec vznikla taková malá exkurze do minulosti.
Moc se mi líbí radio z roku 1960 (klidně bych si takový retro kousek pořídila i dnes!) a to SABA si pamatuju ze svého dětství. Měli jsme ho doma.
Nechtělo se mi kreslit jen nože, nebo jen listy, tak jsem to spojila!
A s nápadem i výsledkem jsem moc spokojená. Jeden z mých favoritů, především díky mé nečekané originalitě.
Původně jsem chtěla nakreslit morče. Nešlo to, tak jsem sáhla po králících. Co na tom, že to nejsou tak úplně hlodavci…
Další z témat, se který jsem si nevěděla rady.. ačkoliv… když se řekne „fancy“, hned se mi k tomu přidá slovo „rat“, což je označení pro laboratorní potkany chované jako mazlíčky. A když nóbl, tak jsou nóbl, cylindr a kapesní hodinky, buřinka, monokl a pro slečnu klobouček jako na koňské dostihy a pořádné perly!
Jen jsem je měla nechat bílé, vypadali lépe.
Pásovce jsem původně měla vymyšleného pro jiné téma (armor), ale vůbec jsem si nevěděla rady, co s tímhle zadáním. Nechtělo se mi kreslit samotné zuby, ani žraloka (ten se až moc nabízel). A pak jsem si vzpomněla, že nějaký chudozobý má paradoxně hrozně moc zubů. Googlením jsem si ověřila, že je jím pásovec (může mít i přes 100 zubů).
Vyhození ze sedla bylo mojí záchranou. Reference jsem našla na Pinterestu.
S tímhle jsem se nijak nevykreslovala, takhle obvykle vypadají moje prvotní skici.
Nějak ji mám spojenou s představou holubice s olivovou ratolestí. Tohle byl jeden z obrázků, kdy jsem věděla okamžitě, co budu kreslit. Jen jsem ten den neměla náladu na vykreslování peří, takže s výsledkem nejsem moc spokojená. Je to prostě hrozně odfláknuté.
Nekreslím morbidní ani jinak hnusná témata, takže se tím spousta věcí vyselektovala sama.
Původně jsem uvažovala o pavoukovi (ale ten se mi při sepisování nápadů na začátku měsíce hodil spíš jinam), takže jsem to nechala vyhnít a vznikl obrázek na základě vzpomínky na dogu čekající před obchodem se slinami nataženými až na zem. No fujky!
Původně jsem plánovala prohnaného kojota, ale nakonec se mi do něj nechtělo. Na „kluzký“ se mi hodil hlemážď, ale toho jsem plánovala na poslední den. Takže nakonec padla moje volba na mořské slimejše a bylo mi docela líto, že je nedělám v barvách, protože kolikrát oči jen přecházejí!
První věc, co mě napadla, byla Duna, jenže z té znám prakticky jen název. Původní film jsem viděla kdysi dávno a už z něj nevím nic, kniha mi tu čeká v podobě audioknihy ve frontě… takže to padlo.
Pak jsem přemýšlela nad pouští, ale do krajiny se mi nechtělo.. až jsem si vzpomněla na efektní fotky se stíny.. chvilka hledání referencí a bylo to.
Původně jsem chtěla pásovce, ale protože jsem ho využila jinde, uvažovala jsem nad nosorožcem, nebo krabem. Ten den mi to skvěle sedlo, hrozně mě to bavilo a myslím, že jsem vytvořila snad nejpropracovanější obrázek celého Inktoberu.
Hrozně ráda bych tyhle kraby nějak využila ve své další tvorbě…
Od začátku jsem se na tohle téma netěšila. Co jen s ním? Chvilku jsem přemýšlela nad vosím hnízdem, ale pak se mi to rozleželo a zvolila jsem předsunutou hlídku v podobě mravenců. Jedná se o australské „býčí mravence“, jsou velcí až 4 cm a ročně mají na svědomí několik lidí.
Od raket je jen krůček ke hvězdným lodím a vzhledem k tomu, že v sobě objevuji čím dál víc trekkieho, tak byla volba celkem jasná, klingonský Bird of prey a pro mě jedno obří vykročení z komfortní zóny… tu blbou loď jsem skicovala asi 6x, než byla trochu symetrická!
Ale kdybyste nevěděli, tak Klingoni jskou moje neoblíbenější startrekovská rasa, a když se ohlédnu za svým životem, tak Worf hodně formoval můj vztah k žánru, dodnes si pamatuju, jak jsem se jako cca tříletá schovávala za křeslem a usilovně přemýšlela, proč má ten pán takový divný a strašidelný čelo…
Krajinka. Dohnalo mě to!
Jak jen se mi nechtělo!
Takže tohle je asi nejrychleji nakreslený obrázek z celého měsíce, čistá improvizace, ačkoliv podvědomí je pěkná mrcha, protože pár dní potom jsem něco lehce podobného uviděla při hledání na pinterestu.. je klidně možné, že už jsem to viděla i někdy dřív a podvědomí si to uložilo…
Chvilku jsem uvažovala nad tou bryčkou, ale to zavánělo moc geometrií, tak jsem si vzpomněla na mimozemšťana ze Star wars: „It´s a trap!“, ale to zas zavánělo portrétováním.. takže jsem si do třetice vzpoměla na fotku kočky s odhaleným břískem a připsanou hláškou ze SW.
No schválně, jen zkuste pohladit to bříško!
Tak, že nebudu kreslit ženskou, to mi bylo jasné hned… a ani s tou závratí jsem si nevěděla moc rady, až mě napadalo, že svým způsobem mám závrať, když vidím dravce střemhlav patat při lovu až k zemi.
Tak tady nebylo co řešit. Jen mě naštvalo, že najít reference na nějaké konkrétní druhy korálů není vůbec snadné. Takže jsem se na hledání latiny vyprdla a prostě jen podle fotek nakreslila několik korálů.
Opět den, kdy mi to sedlo. Kdyby se mi jich na stránku vešlo víc, klidně bych jich i víc nakreslila.
A toho potkánka dole už jsem převedla do barev a použila jako obrázek do záhlaví, mám s ním ovšem i další plány. Podobně chci využít i toho nahoře.
Původně jsem u té popelnice chtěla nakreslit jednorožce, inspiroval mě trailer na animák „On ward“, ale nakonec jsem se spokojila s obyčejnějším zvířetem.
Myslím, že se mi tohle nepovedlo, hlavně ten mýval před popelnicí ma takový hodně divný ksichtík, ale téma bylo splněno, jedeme dál!
Kdyby se mi nehodil pavouček na tohle téma, objevil by se hned u jedenáctého dne.
Inspirace slíďákem tatarským, naším největším pavoukem. Pavoučice jsou velmi obětavé a pozorné matky. A i když jsem arachnofobik, tak mi vlastně pavouci vadí jen při přímé konfrontaci, když je třeba najdu doma na zdi.
Tohle bylo taky jasné. Děti teď mají období krtečka, takže krtek byla první a jediná věc, která mě napadla. A když už jsem měla našeho, přidala jsem i amerického (ta jeho hvězdička na čumáku mě jako dítě děsila) a zlatokrta, ať tam nejsou jen sami dva.
Na začátku měsíce jsem vymyslela, že na tohle téma nakreslím mopslíka, nebo buldočka. A pak moje mamka přivezla uzeného kapra… takže jsem nakreslila své dvě nejmilejší ryby k uzení a připsala překroucenou hlášku z nějakého animáku (tuším že to byl „Příběh žraloka“, ale jediné, co mi zbylo v paměti je věta: „Ryba je kámoš, ne žrádlo.“).
A když budete dobře hledat, tak si možná všimnete, že se tam vlastně schovávají dva!
Až do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, jak to dopadne. Ale bavilo mě to… a moc! A výsledek patří k mým oblíbeným obrázkům.
Ne, nebudu kreslit žádné hudební nástroje, ani zpěváky, nic takového!
Takže se nabízelo nějaké zpívající zvíře – slavík.
Dlouho to vypadalo, že nakreslím jen lekníny, ale než jsem obtáhla ten poslední, napadlo mě přidat žábu. A myslím, že to byla dobrá volba…
Tohle je další z mých oblíbených obrázků.
Taky jsem to vymyslela hned na začátku měsíce – kočku s ponožkami.
Ta ležící mi přijde taková vtipná.
A když se nad tím zamyslím, tak jsem se snažila zvířata neopakovat, ale kočkám to nějak prošlo… no kočky, že se divím… 😀
Pamatujete ještě Sahel? Na tohle téma bych prostě nemohla nakreslit nic jiného…
Úplně se mi při kreslení zastesklo po chovu achatin. Bavilo mě to a čneci jsou opravdu roztomilí!
A to je vše!
Dočetli jste se až sem?
Pokud ano, tak díky a klobouk dolů.
A co vy? Taky jste to letos zkoušeli?