… aneb mých 50 odstínů něčeho.
Občas zajdu do Levných knih a občas odtamtud táhnu igelitku knih s němou výčitkou, že to nemám doma kam dát (ano, knihovna už dávno přetekla) a to co si vleču, je určitě brak, který mi stejně k ničemu nebude.
Jo, párkrát jsem šlápla vedle, ale na druhou stranu u knihy cca za 30 Kč to člověk moc neřeší, nehledě na to, že v Karlově se objevil super nápad s veřejnou knihovničkou, kam člověk může přispět knihou a nějakou si půjčit, nebo vzít.
Pár publikací jsem tam už odnesla a pokud tam náhodou zavítáte a potkáte knihu s Y na předsádkách, tak vězte, že je to opravdu moje značka.
Když se kniha nelíbila mně, neznamená to, že nepotěší někoho jiného.
Před nějakou dobou jsem narazila na silnou žílu knih z nakladatelství Triton a Strak na vrbě. Neodolala jsem a mezi jinými jsem domů přivlekla trilogii celkem nenápadných scifáren, které podle tiráže slibovaly paralelní vesníry a neandrtálce.
Doma jsem je odložila do komínku pod knihovnou a dál se věnovala Písni ledu a ohně, kterou jsem v tu dobu vytrvale zdolávala.
Před 14 dny jsem se k nim opět vrátila a cca v polovině první knihy se dostlova zamilovala. Tenhle románek byl plný spalující vášně, kterou nedokázala přemoct ani návštěva Tracey v Brně. (Aspoň měla klid na dokončení další komiksové strany, když už nic.) Druhý díl jsem přečetla za dva dny (a připomněla si tak své standardy na střední škole) a při čtení třetího se pomalu bolestně vrátila do reality.
Nicméně silné pocity stále doznívají, v myšlenkách se vracím ke hlavním postavám, přemílám si některé scény a dokonce se mi promítají do snů. Mám chuť začít hledat informace, jak to bylo doopravdy.
A tohle je ta chvíle, kdy chci říct něco k té stínové maškarádě, která naplno propukla s filmem. Uvědomila jsem si, že miluju romantické příběhy, ale nesmí to být podřadná červená knihovna. Fascunují mě mezidruhové interakce (a asi proto jsem tak blbě snášela posledního hobita) a potřebuju, aby ta slaďárna byla součástí něčeho většího, něčeho hludšího co dává smysl.
A přesně to mi Neandrtálská odchylka dala.
Takže pokud náhodou půjdete do Levných knih a potkáte je tam, vězte, že tyhle knihy se tam dostaly jen omylem…
***
A na závěr si neodpustím pár (snad-ne-jen-pro-mě) zajímavých obrázků, které jsem objevila díky pinterestu:
observationdeck.io9.com
Ponter Boddit?
Neanderthal museum, Mettmann, Německo
Kdybych měla někdy cestu okolo, ráda se to toho muzea podívám.
fascinuje mě, jak měli krátká lýtka
