Před pár lety jsem si dala předsevzetí, že na sebe budu hodnější.

A od té doby se to se mnou táhne, protože v mnoha ohledech jsem na sebe vyměkla, ale ne tak, jak jsem si to přála.

Od té doby si žádná předsevzetí nedávám, krom jediného: Budu pokračovat v tom, co mě těší.

Je snadné si na sebe uplést bič v podobě kolimetrového seznamu, a pak se zkroušeně utápět v sebelítosti, že na konci roku nejsem ani v polovině.

Pokud se ohlédnu za rokem 2015 pouze na úrovni mé tvorby, tak jsem udělala zhruba následující:

1. Dodržuji stanovené pravidlo, že skicák je tu pro mě, ne já pro něj. Znamená to méně stresu, méně obrázků, ale mnohem více zábavy.

2. Šperky a všechny ty drobnosti z papíru mě dokážou naprosto pohltit. Vzniklo mnoho nových věcí, o kterých jsem si nemyslela, že bych je někdy dělala. A ty věci se dokonce líbí!

3. Konečně jsem se skamarádila se svým akvarelem.

4. Yeyra je prostě Yeyra a dá se poznat, i když si tím nejsem sama jistá.

5. Umím se zakousnout do projektu a nepolevit. Kalendář s motivy duchů stromů budiž mým svědkem! (Znamenalo to nový obrázek každých 14 dní). Na druhou stranu se mi ale nepodařilo splnit výzvu na FB, kdy jsem za rok chtěla napsat román. Skončila jsem cca v polovině děje na nějakých 127 000 znacích. Splnila jsem tedy alespoň první část výzvy, kdy jsem měla naťukat přinejmenším 80 000 znaků.

6. Bojím se nových věcí a experimentů. (Ptáčci na konci roku a moje články z té doby jsou důkazem).

Stále jsem na cestě, která nikdy neskončí, a je fajn si občas připomenout, jak velký kus už jsem urazila:

A jak to vidím pro letošek?

1a. Budu dál rozvíjet šperky a drobnosti z papíru a přírodnin pod hlavičkou značky Tapira. Budu prcaovat na dalších novinkách.

1b. Konečně všechno pořádně nafotím. Prostě to udělám a nebudu odmlouvat a nebudu fotit žádné rozmazané paskvily!

2. Kalendář pro rok 2017. Ještě nevím, co na něm bude, tak máte možnost mě ovlivňovat. Mými favority jsou ptáčci, nebo pokračování duchů stromů.

3. Chce to víc obrázků. Pokud mě k tomu navnadí jeden z mých velkých snů, tak ano, udělám vše pro to, abych uspořádala svou vlastní výstavu. Vím, že je to možné.

4. Dokončím výzvu z loňska. Ten román prostě dopíšu!

5. Oživím Sahel.

6. Budu prostě tvořit a přestanu se zabývat tím, co nemá smysl. Nezměním svůj styl, nezačnu z ničeho nic tvořit jako některý/všichni z mých oblíbených autorů. Prostě zůstanu Yeyrou. Jsem přece ta nejyeyrovatější Yeyra na světě!