Pro jednou jsem nelenila a zase zaznamenala, jak so rodí jeden z mých obrázků.

Kvalita fotek různá, po většinou však hrůzná… Kreslila jsem hlavně ve večerních hodinách, takže i když mám skvělou žárovku s barevným spektrem, pod kterým vypadají barvy prakticky jako ve dne, foťák se rozhodl nespolupracovat a následná úprava v počítači vytáhla to, co jsem chtěla, aby bylo vidět, ale spolu s tím i různý okolní šum.

Skica

Formát A3, tužka, co zrovna padne do ruky.

Na fotce toho nebylo moc vidět, takže jsem ji opravdu hodně ztmavila, aby vylezly všechny linky.

Lineart

Poslední dobou jsem trochu upravila svůj postup a základní linky si dělám ještě před barvami. Nemám ráda, když mi pak pod hotovým prosvítá tužka.

Nějak jsem si navykla na pozadí vzít pastelky vhodných odstínů a papoucha si udělat 005 linerem.

A pak vygumovat tužku!

Podmalba

Tohle je chvíle, kdy to už začíná být zajímavé, ale k cíli je stále daleko.

Používám dvě značky akvarelů: White nights (spousta hnědých a modrých odstínů) a Kuretake (ty hlavně pro jejich velkou škálu zelených, červených a žlutých odstínů).

Štětce potom vodou plnitelné na větší plochy a na detialy č.1 s kuními chlupy.

Další vrstva – pastelky

Tady jde o kombinaci dvou sad od Derwentu. Drawing a Coloursoft.

Drawing jsou podobné rudkám, mají 24 odstínů a je mi opradu líto, že jich není víc. Jsou to krásné přírodní a pastelové barvy jako stvořené pro kreslení přírody.

Coloursoft jsem si nadělila kekulatinám a prý to jsou nejměkčí pastelky, co Derwent dělá. Mají škálu 72 barev a jsou celkem výrazné. Chvíli mi trvalo, než jsem si k nim našla cestu, aby moje obrázky nekřičely jako neony.

Nicméně se mi s nimi pracuje krásně. Obzvlášť teď, co jsem si jako bolestné po návštěvě hematologie nadělila frézkové ořezávátko!

Jinak k téhle části asi nemám moc co dodat. Obvykle mi trvá nejdéle, protože dolaďuji to, co se mi akvarelem úplně nepovedlo, nebo přidávám různé detaily a drobnosti (třeba žilnatinu na listech).

Linky

Zatím zůstávam věrná různým permanentním fixům od různých značek (vždycky záleží, jakou konkrétní mají skladem). Průměrově se držím 1.0, 0.4 a 0.05.

Teprve v tuhle chvíli papoušek dostane svůj konečný výraz. Je to chvíle, na kterou se na jednu stranu moc těším, ale na druhou stranu z ní mám respekt, protože stačí málo a výraz očička změní úplně celé vyznění.

Závěrečné úpravy a skenování

Po fixách ještě doladím poslední drobnosti, některé černé linky ještě obtáhnu pastelkou a doladím třeba barvy na peří. A u tohohle drobka jsem nakonec ještě doladila i pozadí, protože mi přišlo příliš nevýrazné. K tomu mi dopomohly pastelky Derwent Inktense.

Tuhle část už jsem nefotila, protože hned po ní přišlo na řadu skenování.

A to je opravdu boj. Jednou si budu muset pořídit skener velikosti A3, protože to skládání z několika dílčích obrázků mě stojí nemalé nervy…