Ten leden utekl nějak překvapivě rychle. Až si říkám, co jsem během něj vlastně dělala?

Musím se pochválit, jsem aktivní, i když ne vždcky se mi daří. Vlastně mám povit, že jsem v lednu běhala hlavně po doktorech. Vyřešit kaz, preventivní prohlídka, 2x glukózový test (poprvé mi ho nemohli udělat, protože jsem měla o desetinu vyšší hladinu krevního cukru, než připouští tabulka! – a vstávala jsem kvůli tomu ve 4:45 a celá hladová jela v -11°C do Brna), pak taky nějaké genetické testy na srážlivost krve, kde mi prý cosi vyšlo pozitivní. Dostanu poukázku a vyrazím na konzultaci na hematologii. Chvílemi si připadám, jako bych byla na smrt nemocná, ne jen těhotná 😀

V tvořivém módu byl pro mě asi nejzásadnější opožděný vánoční dárek v podobě lightboxu – plastové krabice s led páskem, do které se nainstaluje příhodné pozadí, a pak se fotí výrobky jako na běžícím pásu.

amazon.fr

Budu ho muset ještě trochu vylepšit, led světlo je na focení některých věcí až moc ostré, ale myslím, že to vyřeší kousek něčeho průsvitného, možná by mohl stačit pečící papír, nebo tak něco.

V každém případě jsem si ho měla pořídit už dávno, neuvěřitelně mi pomáhá v mém fotografickém antitalentu!

A pustila jsem se díky němu do rozsáhlého doplňování zboží na Fleru. Takže pokud vás zajímají fyzické výstupy mého tvůrčího běsnění, doporučuji sledovat. Každý den se objevují nějaké novinky.

A když nad tím tak uvažuji, tak asi poslední přidané náušnice jsou pravděpodobně také lednovým výstupem.

https://www.fler.cz/zbozi?ucat=445915

Z prosince jsem si s sebou táhla dvě zavazadla. Jedno v podobě velikého restu – pexeso s hmyzem žadoní o dokončení už hodně dlouho, a druhé v podobě vintage omalovánek, které jsem naprosto neplánovaně a explozivně začala tvořit někdy v polovině prosince.

Pexeso jsem dneska odeslala do tisku, v nadcházejícím týdnu bude hotový zkušební výtisk a já se budu muset rozhodnout pro konečnou podobu. Zvolit dražší lamino, nebo stačí křídový papír?

Ona tvorba pexesa byla celkově mnohem větší projekt, než jsem si myslela. Nakreslit 32 obrázků byla nakonec ta snazší číst celého procesu.

Prosincové obesílání tiskáren ukázalo, že formát o velikosti cca 60 x 28 cm je problém, pokud nechci minimálně 500 kusů.

Nechtělo se mi jít cestou zmenšování kartiček. Každý hmyzák má mít svůj popis přímo na kartičce, seznam bokem se stejně vždycky ztratí a pak už každý ví prd, co na kterém obrázku je. Takže jsem měla strach, že při velikosti 4 x 4 cm (aby se to vlezlo na A3) by bylo všechno příliš titěrné.

Logickým krokem bylo tedy zjistit, jak zabalím 3 samostatné archy velikosti A4 (našla jsem eshop s celofánovými kapsami té správné velikosti, jaj!) a jak využiju zbylý prostor.

A ještě nezapomenout na obávanou zadní stranu, která má být pro všechna moje pexesa stejná, aby se daly kartičky libovolně kombinovat (vybrat si z více sad své oblíbené kousky, nebo třeba hrát ultimátní pexeso s více sadami najednou!). S ní mi naštěstí pomohl můj drahý muž. Photoshop na to má šikovnou funkci, ale moje představivost absolutně nepobírala, jak to mám poskládat, aby to fungovalo.

A využití volného prostoru si žádalo obrázek. Něco náležitě cool, aby to vypadalo fakt dobře.

Ouch!

Ale navzdory všem hláskům v mé hlavě, jsem ho nakonec opravdu dokončila a s výsledkem jsem velmi spokojená.

originální verze. Na pexesu má upravené pozadí, aby se mi dobře vešel na vyhrazené místo a ještě lépe se mi tam vkládal text.

Už se klepu, jak to nakonec všehno dopadne!

Omalovánky přišly zcela nečekaně a v tuhle chvíli už mám prvotní fázi příprav za sebou. Přibližně během měsíce jsem zpracovala 20 obrázků ze starých encyklopedií (převedla je na lineart s využitím vlastní invence) a rozkreslila jeden vlastní na jejich motivy, který bude sloužit jako zkušební stránka s nějakými základnímu informacemi.

Teď mě čeká příprava k tisku, zpracování naskenovaných, obeslání tiskárny, výběr vhodného papíru…

No, uvidíme, jak to dopadne…

Také jsem se vcelku neplánovaně účastnila teraristické burzy a zjistila jsem, že ani tam nenajdu cílovou skupinu pro svoje hmyzí a bezobratlé tvoření.

Ale bylo fajn, když kolem prošli dva fakt pěkní chlapi a celkem nahlas se mezi sebou bavili, že jsou to fakt pěkné obrazy – jen si teda mohli aspoň jeden tisk odnést s sebou domů. 🙂

Mnohem větší úspěch jsem měla při hledání na FB, kde jsem objevila skupinu zaměřenou čistě na brouky. Počet udělených like naprosto převálcoval veškerá má očekávání. Je to největší úspěch, jaký kdy moje umění sklidilo, tak doufám, že to nebylo naposledy.

No a samý závěr měsíce se nese v zahradnickém duchu. Nadělila jsem si novou chytrou zahradnickou knihu, a tak zažívám něco jako pěstitelský rauš.

Takže už se těším na jaro a je mi trochu líto, že s pupkem se po záhoně budu plazit jen těžko…