Věřím, že pro mnoho lidí byl uplynutý rok zlomový. V dobrém i špatném smyslu.

Pro mě se toho vlastně moc nezměnilo. Jsem na rodičáku s dětmi, muž pracuje z domu. Akorát jsme přišli o důvody k cestál do civilizace – plavání dětí i mužovo kondiční ráchání v padesátimetrovém bazénu.

A pak jsme taky přišli o spoustu sociálních kontaktů. Kamarádky daleko, opatrnost vůči (obzvlášť starším) členům rodiny. Takže jsme hlavně seděli doma a toho se dalo využít třeba k chovu husokačen na maso 😀

(Jen tak pro zajímavost, aktuálně máme v mrazáku už jen poslední.)

Jinak se opět naším rokem proplétala jako červená nit přestavba, tentokrát kuchyně. Od stavu „nevypadá to, ale uvařím“ jsme se přes „totální zmar“ dostali až do konečného finále „mám krásnou novou kuchyni a bojím se v ní vařit, abych si ji nezničila“.

Děti rostou, Ríša začal chodit do školky, Miri už si trochu zvykla a není tak extrémně zpruzená. Večerní usínání a spaní je střídavé. Pár dní si pískáme, jak kreásně usne večer a spí celou noc (krom třeba probuzení na pití) a pak zas přijde noc, kdy máme pocit, že byla vzhůru tak 100x. Ale zpepšujese to. Ještě přežít teď to období, kdy ve všem hbadoší a všechno likviduje a bude to super!

A co se týká tvoření, vypadalo to nějak takhle:

V lednu jsem tu měla vzácnou návštěvu a kreslením jsme spolu slavily Australia day. Kromě koaly vznikl ještě klokan a tasmánský čert. Vypadá to jako úspěšný start australské zvířátkové série. 🙂

V únoru jsem využila dítka vegetícího u babičky k tomu, abych konečně vyzkoušela poděděné kvašové barvy na plátně. Bylo to fascinující a skvělé! Plánuji, že jak doděláme přestavby, začnu se víc soustředit na větší plátna.

V březnu jsem zkoušela nově objednané papíry na akverel a ledňáček mi padl do oka na facebooku. To je dost, že mi občas taky nabídne něco užitečného!

A kromě něj jsem zkoušela kreslit kolie. Protentokrát mě inspiroval autor na instagramu giulialibard, zkusila jsem udělat studii podle jedné kočky, něco jsem si z toho přebrala a vyzkoušela na zvířeti, které důvěrně znám. Ráda bych spích plemen nakreslila víc, uvidíme, kdy se k tomu dohrabu.

Duben byl měsícem, kdy jsem konečně dotáhla do konce dinosauří pexeso. Ještě tu nějaká mám, tak se neváhejte ozvat!

V květnu jsem nakreslila verzi Sudhy po deseti letech. Už teď se těším na verzi po dalších pěti.

Červen byl měsícem, kdy jsem si pohrávala s myšlenou na stolní kalendář s brouky. Vzdala jsem ji stejně rychle jak přišla. Nicméně slunéčko mě hodně bavilo.

V červenci jsem konečně zase pohnula s papouchy. Nebyl to ovšem rozpracovaný žako, ale aratinga. Stále z něj mám velkou radost.

Konec měsíce byl hodně hektický. Oba obrázky draků technicky spadají do srpna, ale většinu práce jsem na nich odvedla v červenci.

Drak s broukem byl pro dracikalendar.cz a bohužel se nedostal (ale dostal se pak do kalendáře draci.info)

Drak pod stromem byl potom pro stolní kalendář Draci.info a ani on nebyl nakonec použit.

Oba jsou rozhodně nejpropracovanějšími obrázky loňska a opravdu mě mrzelo, že se štěstí neusmálo ani na jeden.

V září jsem si hrála s dalším papouchem. Měla jsem z něj obavy, ale nestor kea mě nakonec hodně bavil.

V říjnu jsem se zapojila to Inktoberu a vydržela jsem celý měsíc! Všechny obrázky si můžete i s komentářem prohlédnout TADY.

Listopad už se nesl v duchu rostoucí touhy vázat vlastní zápisníky. V tomto duchu vznikl i můj vlastní diář pro rok 2021. Koníka jsem neplánovala, ale jak jednou přišla inspirace, nedalo se jinak.

Vytvořila jsem pak ještě jeden, podobný a lepší. Zatím je k nalezení na eshopu.

A prosinec už nebyl prakticky o ničem jiném, než o zápisnících. Nakreslila jsem jen listy, a to jen proto, abych měla co dát do záhlaví. Předsevzala jsem si, že v roce 2020 budu mít každý měsíc nové záhlaví na svých stránkách.

A jako bonus jsem tuhle malbu také využila pro obálku zápisníku. Myslím, že je to zatím nejkrásnější kousek, jaký jsem vytvořila!

A jak jsem splnila, co jsem si předsevzala?

• Rozjedeme eshop.

Ano! Neustále vylepšujeme, zboží přidáváme, s objednávkami by to mohlo být lepší, ale to asi vždycky. 😉

• Dám do kupy 2 nové kolekce.

Ne. Myšlenky sice byly, ale realizace ani náhodou.

• Dodělám sérii s papouchy.

Ano.

• Pexeso.

Dinosauři ano, Afrika zatím ne. Ale ne proto, že bych se na ni vykašlala.

• Nakreslím koníka po dalších pěti letech.

Ano!

• Zkusím malovat na plátno.

Ano. A to dokonce opakovaně. Už se těším na další pokusy.

• Vyrobím to dlouho odkládané svítící doiráma.

Tohle přestalo být relevantní, takže ne.

• Zpracuji nějaký dlouho ležící materiál.

Ano. Zpracovala jsem lepenky, nějaké čtvrtky nevhodné pro moje kreslení i scrapbookové papíry. A podle toho, jak mám nakročeno, zmizí těch ležáků ještě mnohem víc.

• Udělám všechno pro to, aby vznikla má vlastní a samostaná výstava. Ideálně někde v Brně.

Ne, bo covid. Ale vím, co chci vystavovat a vím kde. Jen to dát dohromady a ověřit si, že to místo půjde využít.

Výsledek:  6x ano, 3x ne

Wow! Buď jsem si nastavila laťku moc nízko, nebo už zvládám odhadnout, kolik je reálné toho stihnout. V každém případě jupí!

A co rok 2021?

1. Jeden článek na blog za měsíc, alespoň.
2. Stolní kalendář s hmyzem.
3. Nástěnný kalendář.
4. Konečně vytvořím sekci s věcmi k volnému stažení.
5. Zpracuju látky – šaty, sukně, triko, kabelka.

A to bude asi všechno. Přijde mi to nějak málo, ale nějak nejsem schopná víc vymyslet 😀 (I když jo, ale ty věci mi nepřijdou zas tak relevantní a s nástěnným kalendářem mám už teď skluz, takže nakonec stejně zjistím, že to všechno nezvládám 🙁 ).