Rok 2016 sice ještě úplně neskončil, ale čekají nás návštěvy o svátcích a mezi nimi, takže nepředpokládám, že bych měla čas nějak hlouběji dumat nad tím, co uplynulých dvanáct měsíců dalo a vzalo.
Rok 2016 byl pro mě neskutečně nabitý, a to jak v otázce tvorby, tak i v ryze osobní rovině. Podle toho, jak mám nakročeno, mám pocit, že následující rok se sedmičkou na konci se ponese v podobném, možná ještě zběsilejším duchu.
výlet za oslíkem Pajdou
Nessie u jezera Loch Ness
večerní Londýn
budoucí doma
s nohama křížem a rukama za hlavou...V každém případě se držím dlouhodobého předsevzetí: Budu pokračovat v tom, co mě těší.
Nese to své ovoce, protože mám pocit, že letos bylo tolik zábavných (a náročných) projektů, že vlastně ani nevím, kde bych měla ve výčtu začít.
Takže následovně:
Celým rokem se jako červená nit táhne moje vášeň pro výrodu šperků a dorbností z papíru. Ukázkou budiž sova z ledna (náušnice) a motivy pro magnety z února, června a prosince (zvířátek vzniklo mnohem, mnohem více (stačí navštívit galerii). V průběhu prosince jsem také změnila textury na pozadí plánovaného pexesa ze zapůjčených na vlastní.
Březen mi přihrál do cesty největší obrázek za mnoho uplynulých let. Pustila jsem se do Modřínu z kalendáře na formát A2. Byla to velká a vyčerpávající výzva, ale odměna za ni stála. Modřín už visí (nebo přinejmenším visel, majitelka se stěhovala a nevím, jestli už byl čas tlouct skobu do zdi).
Dál se jaro neslo v rostlinném duchu a věnovala jsem se velké části své rostlinné sbírky a kokedamám. Smutné je, že za od té doby se moje sbírka opět dost změnila a část rostlin chcípla, nebo k tomu nemá daleko.
V duchu zakázek se nesly i další měsíce. Kapřík byl součástí vizitek pro rybářství a naháč z července posloužil jako magnetka k narozeninám. Zároveň také představuje moje další nesmělé pokusy o kreslení psů.
Většina léta se ale nesla v duchu dračího kalendáře. Obrázek pro letošní ročník považuji za jeden z vrcholů mé tvorby, a to pracností i detailností. Byť nejlepší, na umístění do kalendáře to ale nestačilo.
V každém případě mě ale pošťouchl k dokončení série pro všechna roční období. Takže mi už zbývá jen jaro a zima.
A v další řadě mě neúspěch s účastí v kalendáři dotlačil k nakreslení vlastního kalendáře, který by asi jinak nevznikl. Ne, že bych se o něj nepokoušela, ale po fiasku s prvním obrázkem někdy v květnu, jsem přišla o veškerou chuť.
Původně měl být kalendář s ptáčky, ale řízením osudu nakonec vznikli ploutvíci.
A aby toho nebylo málo, dostala jsem pořádnou nálož inspirace v podobě mořských rybek (které prý inspirovali moji plotvíci), takže plánuji v ploutvících pokračovat i příští rok.
Těšte se, korálové rybky!
havýš rohatý od Elišky Rose Pecinovské
Poslední dva měsíce se potom opět nesly v duchu stylizovaných zvířátek. Baví mě čím dál víc a mám pocit, že k „realistické“ tvorbě se jen tak nevrátím.
A proběhl malý záchvat „nakreslím si cool záhlaví pro každý měsíc a pak to budu pěkně střídat“. Hmm, mám listopad s havrany.
Také jsem se odhodlala a otevřela sekci zakázek, prozatím drobnosti z vlastních motivů, možná časem přihodím (a otevřu) i čiště moji tvorbu na zakázku.
Yeyra v posledním roce řádně zyeyrovatěla a konečně přestala řešit všechno to rozptylování okolo a jede si čistě ve svých kolejích!
Obludky (ploutvíci, drakoptáci…) a stylizovaná zvířátka, to je moje!
čím bachratější a odpornější reálný předobraz, tím lépe, zdá se :)A jak jsem si vedla s plněním loňských předsevzetí?
1a. Budu dál rozvíjet šperky a drobnosti z papíru a přírodnin pod hlavičkou značky Tapira. Budu pracovat na dalších novinkách.
Ano! Přibylo mnoho krásných věcí, nějaké se prodaly a tenhle koníček si na sebe vydělá.
1b. Konečně všechno pořádně nafotím. Prostě to udělám a nebudu odmlouvat a nebudu fotit žádné rozmazané paskvily!
Ano. Myslím, že pomalu plním.
2. Kalendář pro rok 2017. Ještě nevím, co na něm bude, tak máte možnost mě ovlivňovat. Mými favority jsou ptáčci, nebo pokračování duchů stromů.
Ano – ploutvíci už čekají na pověšení na zeď!
3. Chce to víc obrázků. Pokud mě k tomu navnadí jeden z mých velkých snů, tak ano, udělám vše pro to, abych uspořádala svou vlastní výstavu. Vím, že je to možné.
1/2 K výstavě se sice neblížím (a ani jsem nad ní nijak extra neuvažovala), ale nakreslila jsem toho celkem dost. Vždycky by to ale mohlo být lepší.
4. Dokončím výzvu z loňska. Ten román prostě dopíšu!
Ne. Možná jsem nadatlila nějaké znaky, ale zdaleka jsem se nepohnula směrem k úspěšnému konci.
5. Oživím Sahel.
Ne. Do myšlenek se mi sice vkrádal, ale na resuscitaci to nestačilo.
6. Budu prostě tvořit a přestanu se zabývat tím, co nemá smysl. Nezměním svůj styl, nezačnu z ničeho nic tvořit jako některý/všichni z mých oblíbených autorů. Prostě zůstanu Yeyrou. Jsem přece ta nejyeyrovatější Yeyra na světě!
Ano! Yeyra ještě víc zyeyrovatěla a našla si konečně stabilní polohu, takže tvořím přesně to, co mi jde a co mě nejvíc baví. Mám svůj jedinečný styl a konečně jsem si ho začala pořádné vážit a hýčkat si ho. Hýčk!
A co příští rok se sedmičkou na konci?
- Zvládnu všechny ty novinky, co mi život chystá, a pokud možno je zvládnu i s úsměvem.
- Udržím si svoje koníčky (kreslení i Tapiru). Sice v duchu už stavím kurníček a výběh pro slepičky a bojím se toho, že se smrsknu na uklízečku kombinovanou s pojízdným mléčným barem, ale musí se mi to podařit, aspoň občas, na chvilku…
- Nebudu tlačit na pilu. Všechno chce svůj čas.
- Udělám ze svého chaosu nějaký pořádný systém. Začínám se sama ztrácet, kde mám fotky, data k tisku, co jsem vyrobila, co se prodalo…
- Najdu si a zařídím pořádné pracovní místo (koutek pro všechen svůj řádně organizovaný chaos!).
- Nakreslím kalendář pro rok 2018.
- Budu pokračovat v pořizování kvalitnějších fotek.
- Přiblížím se k pořízení plotru.
- Budu psát blog (minimálně tak často, jako letos).
- Dokončím minimálně jedno pexeso (africká zvířátka k tomu mají momentálně nejblíž).