Pastelkami jsem začínala, od pastelek obdíhám a pak se k nim zase s láskou vracím. Máme spolu takový italský vztah a pravděpodobně na něm jen tak nic měnit nebudu.
Jsem straka: pastelky a spol.
Odpovědět
Archiv štítku: kreslení
Jsem straka: akvarel
Plním, co jsem splíbila a začínám se věnovat své sbírce výtvarných potřeb. Myslela jsem, že to nacpu do jednoho článku, ale byl by to zbytečný chaos, takže to vezmu postupně a začnu pěkně barvičkami a přidám k nim i štětce, bez kterých by to prostě nešlo.
Co naježil Ježíšek
Vzhledem k rozvětvenosti naší rodiny, jsme měli letos těch nadílek asi šest a musím říct, že mezi všemi těmi náhrednými dárky se objevilo několik kousků, které si okamžitě vysloužily výsadní postavení. Vzhledem k tomu, že mě budou provázet v dalším tvoření, zaslouží si článek na blogu.
Holt knihy a výtvarné potřeby. 🙂
Ohlédnutí za rokem 2016 a vyhlížení sedmičky na konci
Rok 2016 sice ještě úplně neskončil, ale čekají nás návštěvy o svátcích a mezi nimi, takže nepředpokládám, že bych měla čas nějak hlouběji dumat nad tím, co uplynulých dvanáct měsíců dalo a vzalo.
Kalendář 2017
Kousek ráje
I letos jsem zkusila přispět svou troškou do mlýna pro již tradiční dračí kalendář. Letos byla konkurence hodně vyrovnaná, a tak nestačil ani můj maximální výkon.
Nebudu lhát, jsem smutná.
Ale na druhou stranu nemusím čekat se zveřejňováním až na oficiální objednávky hotového kalendáře.
Antistresové omalovánky
Člověk o ně zakopává na každém kroku, už i v Levných knihách. Stala se z nich mánie a přiznávám se, že mě to nepřekvapuje.
Samotné mi omalovánky vydržely hodně dlouho (poslední si pamatuji z 5. třídy základní školy) a měla jsem dokonce celou knihu, kterou jsem postupně vybarvila úplně celou. Docela by mě zajímalo, kde nakonec skončila, jestli náhodou není zahrabaná někde doma.
Zlepšuju se
Někdy propadám depresím, že moje kreslení je stále stejné, stále jak od dítěte z mateřské školky, ale jsou dny, kdy jsem na sebe opravdu hrdá.
Maxi modřín
Asi kolem Vánoc se ve mně probudila neodkladná touha nakreslit něco hodně velikého, dost možná proto, že jsem v tu dobu zakopávala o plátna na každém kroku. A samosebou o plátna o minimálním rozměru 60 x 40 cm, ale častěji o 100 x 100 cm a podobné zhovadilosti.
Až mi bylo líto, že nepoužívám techniky, kterými by to na plátno šlo.
Ohlédnutí a smělé plány
Před pár lety jsem si dala předsevzetí, že na sebe budu hodnější.
A od té doby se to se mnou táhne, protože v mnoha ohledech jsem na sebe vyměkla, ale ne tak, jak jsem si to přála.
Od té doby si žádná předsevzetí nedávám, krom jediného: Budu pokračovat v tom, co mě těší.